Funkcia i­-Rozlišení detekuje v zábere hladké plochy a detaily. Na detaily použije zvýšené doostrenie, súvislé hladké plochy nedoostruje, aby sa zabránilo nárastu šumu. Doporučujem aktivovať na standart v prípade foto i videa.

Mna by to praveze zaujimalo, co to urobi s datovym objemom suboru, ak nejaky RAW ktoremu dame nalepku 400 DPI nasledne zvecsime na 2000 DPI. Ak sa datovy objem zvecsi, odkial sa vezmu dodatocne informacie o ktore sa subor realne zvecsi ?

...bingo... :­)
Nehledě na to, že zvětšením dpi, tedy rozlišení, obrázek nezvětším, vlastně nijak nezměním ­(obrázek 10 000 x 10 000 obr. bodů je pořád stejný, ať má 10 dpi nebo 10 000 dpi­). Leda bych obrázek resamploval ­(převzorkoval­) na jinou velikost, na jiný počet obrazových bodů. Ale pořád pak při zvětšením počtu obrazových bodů informace navíc nezískám, platí to co píšete.
Laici si toto občas pletou ­- rozlišení obrazu s velikostí obrazu v obrazových bodech.

S datovým objemem souboru se stane to, co se stane, když sestavenou klasickou mozaiku rozřežeš. Obraz se nezmění, ale zmenší se kostičky, ze kterých je poskládán, čili se zvětší jejich počet a tím pádem se zvětší i datový objem. A jaký to má smysl? Ten, že když budeš v editoru takovýto soubor zvětšovat, budou se zvětšovat i ty kostičky, ale protože jich je mnohem víc, zůstane kresba, čili rozlišení, kvalitní i když obraz podstatně zvětšíš. A ta ,,nálepka­" není nálepka, ale formát, do kterého foťák snímek ukládá. Takže, to, co dávám na kartu je ORF soubor o rozměru 30 x40 cm se 400 dpi ­-18 ­- 20 MB na snímek.

Z těch kostiček se obraz už skládá proboha, řiká se tomu pixely. :­-D Když to převedeš na vyšší rozlišení, DPI, nebo řikej si tomu jak chceš, tako to akorát ty pixely znásobí a při tisku na velký formáty to nepomůže vubec nijak a naopak to kresbu zhorší tyhle přepočty na jiný rozlišení. Opakuju ­- nemůžeš dopočítat rozpixelovanej obraz jak v kriminálce Miami :­-D Rozlišení toho senzoru je prostě strop a nic s tim nenaděláš. Můžeš na mega velkejch formátech jenom ňákym způsobem ty vady zamaskovat.

Ono to má jistý význam, ale přímo při vyvolávání z raw. Zvyšovat DPI po vyvolání třeba z tiff už je takové neefektivní.

Vítáme fotiče z digiareny! Podezření se potvrdilo dle DPI v RAWu a A3 za 4 Kč.

K tomu Vám neřeknu víc, než že vás ti odporníci pěkně natáhli. Taky bych chtěl mít tak dojné zákazníky... Víc k tomu nehodlám ­(a nebudu­) co říct... :)

Proč si ten počítač proboha nepostavíte sám? Tipuju že vás ošidili nejmíň o 50 000 Kč. A grafiky už se dávno nedělej na herní a profi, profi grafiky zustaly, ale jsou na speciální výpočty a rozhodně si to nekupujou lidi na zpracování fotek. Od doby co existuje CUDA, OpenCL a podobně je herní grafika zároveň profesionální.
A s tim makrem to myslíte jako jak? Jak jako zvětšit DPI? Fotka má ňáký rozlišení a můžete jí oříznout polud vám to rozlišení dovoluje, rozhodně nemůžete to rozlišení ňák dopočítat jak v kriminálce Las Vegas. :­-D Zvuková karta s podporou 192­/24 stojí 1000 Kč. :­-)

A proč bych to dělal? Tyhle parametry má totiž notebook od Goldmaxu, který váží skoro 7 kg, má v sobě 4 repra plus subwofer, 19­" LED displej a adaptér o výkonu 270W. Takže to, co by mi jinak zabralo celý stůl a potřebovalo 1 kW zdroj, mám přenosné a navíc s bateriovou zálohou na hodinu běhu. A mám ho od r. 2009

Pokud máš notebook z roku 2009 kterej váží 7kg, tak jsi blázen. Kde byly tehdejší procesory? Tam může mít tak na nejvějš Core 2 Duo, v lepšim případě Core 2 Quadro, to znamená výkon na úrovni dnešních mobilů a ještě k tomu to žere jako prase a o mobilitě 7kg notebooku nemůže bejt ani řeč, nehledě na kvalitu toho displeje. To bude na 100% TNko, což se na fotky fakt nehodí. Kdybys měl dneska počítač s tim 1kW zdrojem jak řikáš, tak by měl výkon nejmíň 30x vyšší než ten notebook. Zase další člověk kterej neví o HW vubec nic a myslí si jak strašně šetří. :­-D Vždycky se vyplatí pořádnej nabušenej stolní počítač, nemusí to bejt ani nijak přehnaný dělo aby to zašlapalo do země libovolnej notebook a hlavně to taky poznáš na klidnejch nocích, protože nechat něco počítat přes noc na notebooku, tak to uslyší celej barák a nikdo se nevyspí, zvlášť na notebooku s core 2 duo, takže to bude počítat možná 2 noci. :­-D Já mam 4 roky starý i5 4670K, což už taky neni žádný dělo, ale když jsem nucenej někdy něco dělat na HW kolem toho roku 2009, tak u toho trpim, protože už jsem zvyklej na něco uplně jinýho, a hlavně už mam 5 let SSD jako systémovej disk a na to se zvyká fakt ryhle.
Ale jak myslíš. Budeš vyvolávat fotky z RAWu 3 hodiny, já to budu mít za 20 minut na svojí starý i5 a kdo tady prožere víc elektřiny? :­-D
A co grafika v tom střepu? Umí OpenCL nebo CUDu k urychlení výpočtů? Asi těžko, navíc to bude ňákej mobilní šit. :­-)

Fakt by mě zajímala přesná HW konfigurace toho starýho notebooku. :­-­) A to jsem ještě zapoměl zmínit ergonomii. Stejně k tomu musíš mít připojenou klávesnici a myš. Ten notebook bude nejmíň 3 cm silnej a na tom se dělat nedá a i kdyby ta klávesnice byla kvalitní, tak za těch skoro 10 let by stejně odešla, žádná noteoboková klávesnice nemá takovou životnost. A když ke starýmu noteoboku připojim monitor, myš a klávesnici tak je to co? Starej krám, kterej jenom žere, bzučí a zabírá místo na stole stejně jako stolní PC. :­-)

1. CD formát není komprimovaný, takže se nekomprimuje na CD formát.
2. Profi nahrávky dnes pořizované nejdou pod 384 kHz­/24 bit. 192 kHz­/24 bit dnes není nic zvláštního.
3. Pokud má být digitalizován analogový zvuk, zdroj analogového zvuku musí být velmi kvalitní. Aby to za něco stálo, nemá např. význam digitalizovat LP s gramofonem s cenou, pod 150 000 Kč, raději výše. Jinak bohatě stačí CD 44,1 kHz­/16 bit.
Grafické karty na fotky ­- jedině takové, které podporují více jak 32 bit. Jinak zbytečnost.

Ehm a o jakém sotwaru na zpracování RAWů píšete, kterému nestačí současná herní karta s běžnou podporou OCL nebo CUDA a pozá nějakou spec. výpočetní kartu?

Není úplně pravda. Grafiky pro fotky zvládají větší barevnou hloubku, a to je podstata.

To by musel mít člověk ňákou Pentium 4 aby mu to kleklo při otevření RAWu, velikost RAM už taky roky nehraje roli ­(8 GB je standard­) a existuje spousta freeware programů, ale jinak máte samozřejmě pravdu.

No, snímač stejné či podobné architektury stejné generace ale od různých výrobců vliv na kvalitu výstupu moc nemá, ale odlišné architektury ­(různá ­"pixel density­" nebo spíše velikost snímače­) a generace ­(CCD vs CMOS nebo snímač bez­/s AA filtrem­) rozhodně ano.

Jakožto zoufalec jasně vidím rozdíly mezi snímači ­(např. APS­-C a FF­) při použití stejného procesoru. A ty rozdíly nejsou malé. Rovněž je více technologií výroby snímačů ­(myslím pochopitelně CMOS­). A nakonec ­- pokud má někdo zkušenosti s astrofotografií, tak něco ví o kompenzaci chyb snímače, převodníku a pochopitelně optiky a má vyzkoušeno, jak je která kompenzace důležitá. Zkušenost ­- kromě kompenzace vad optiky a prachu je právě kompenzace chyb snímače velmi důležitá. Více než třeba chyba převodníku a vyčítání.

Menu ­- ikona foťáku ­- Styl snímku ­- 3. položka NR

Je to v detailním nastavení barevného profilu ­(ve výchozím nastavení je myslím profil standard­). V menu je to pod názvem Styl snímků.

Zdá se, že Panasonic to má min. od LX3 stále stejné :­-­). Je to trochu kostrbaté, pravda. Vedle kontrastu, ostrosti a barevnosti lze upravit i míru odšumování :­-­).

Evidentně jste nepochopil, pro jaký segment trhu je GH5 určena. Kamera za 70tis neumí to co umí GH5 v téže hodnotě.

pidalin ­- paradoxne práve cena je hlavným lákadlom u GH5. Videokamera s porovnatelným snímačom stojí 120 tisíc. Panasonic GH5 je aktuálne najkomplexnejší prístroj z celej ponuky videofoťákov.

A k tomu treba prirátať, že dosť ľudí chce točiť aj fotiť súčasne. Takže mať jeden schopný prístroj pre oboje je veľká výhoda, hlavne ak je ten prístroj súčasne stále veľmi skladný.

Nejde o dátový tok, ale o formát, kde GH5 ako jediný dokáže odpočet z plnej šírky snímača s kadenciou 60fps v 4K rozlíšení a tým pádom použitie závierky 1­/125s pre správne zobrazenie pohybu.

...tak o datový tok jde vždycky až na prvním místě :­) S tím ostatním souhlasím, ale opět, to je funkce která je určena pro hodně pokročilé nadšence. Střih 4K­/60p videa, nedejbože v H265 vyžaduje svoje.
A pominu, že tvůrci ­"klasiky­" o 50­/60p nezavadí, těm nevoní ani 25­/30p ale vyžadují pro filmový ­"look­" 24 fps, resp, 23,976 a zapřísahají se, že rozdíl mezi 23,976 a 25 poznají na ­"první pohled­" :­)
Prostě každá věc má svoje. Pokud někdo vyžaduje 4K v 60p, tomu GH5 vyhoví. Mě osobně 50 i 60p videa v některých užitích připadají hnusné a používám je jen na sport, rychlé modely a užitkové věci. Divadlo ­(a nejen kvůli světlu­), koncerty vážné hudby a stará letadla točím na 25p na 1­/50 a někdy i míň. Ale třeba 4K videa od SPaceX v 60p jsou super.

60p je užitočné aj pre spomaľovačky. v 4K je GH5 pre toto dnes jediná rozumná možnosť medzi foťákmi.

Pověra?
Kvalita je dána řetězcem zpracování, tedy nejslabším článkem řetězce, na jehož začátku stojí sklo a pak snímač.
Nicméně ­- pokud jde o seriozní fotografii, tak automaticky přepokládám, že výstupem z přístroje je 14 bit RAW, který se zpracovává, vyvolává v nejlepších softwarech. Konkrétně u Canonu nejvíce detailů jde získat použití sw Digital Photo Professional od Canonu, na 2. Capture One a až na 3. je Camera Raw od Adobe. Z rawu tiff, další postprocesing a až pak možná podle určení, ale po editacích, se sáhne po jpeg.
Ovšem z toho vyplývá, že velmi záleží na množství a kvalitě obrazových informací, které snímač poskytne, jde o klíčovou věc. Proto se dívám, např. na poměr signál­/šum snímače s ohledem na ISO. Pokud snímač něco podělá, nikdo další to už nenapraví.

Pravda bude niekde uprostred. Dolezitost velkosti snimaca pre kvalitu vyslednej fotky by som za uplnu poveru asi predsa len nepovazoval, ale zase na druhej strane by som to az tak velmi neprecenoval. Zalezi na tom co fotim a za akych podmienok.

Zvykne sa hovorit, ze vecsi snimac zachyti viac svetla. Podla mna prave toto je povera. Snimac zachyti len tolko svetla, kolko na neho z fotenej sceny pusti objektiv. A preto na kvalitu vyslednej fotky ­(hlavne ked svetla nie je dostatok­), ma ovela vecsi vplyv velkost otvoru v objektive nez velkost snimaca. Pretoze nie samotna velkost snimaca, ale prave velkost tohto otvoru v objektive ­(pri danom uhle zaberu­) je rozhohodujuci faktor, ktory urcuje kolko svetla dopadne na snimac. Ak je snimac maly, dane mnozstvo svetla sa skoncentruje na malu plochu, vela svetla na malej ploche da vysoku intenzitu osvetlenia, na spravnu expoziciu ­(pri danom case­) staci aj nizsie ISO, kvalita fotky bude dobra. Pokial je snimac velky, dane mnozstvo svetla musime rozptylit na jeho velku plochu, intenzita nam tym padom dramaticky klesa, a pre spravnu expoziciu musime dramaticky zvysovat ISO, co nam uspesne ­"kompenzuje­" kvality snimaca, takze vysledna fotka ma nasledne podobnu kvalitu ako z maleho snimaca.

Hlavny dovod, preco zrkadlovky ­(alebo obecne fotaky s velkymi cipmi­) v praxi pri normalnom foteni fotia kvalitnejsie nez kompakty, a tiez aj preco mozu dosiahnut mensiu hlbku ostrosti, spociva prave vo velkosti otvorov v ich objektivoch. Napriklad bezny setak 18­-55­/3.5­-5.6 ma velkost otvoru 5 az 9mm, kdezto aj lepsi kompakt s malym cipom ­(napr. LX7­) ma vstupny otvor 3 az 7mm. S cca dvojnasobnou plochou otvoru je zrkadlovka so setakom schopna zachytit z fotenej sceny dvojnasobne mnozstvo svetla a s tym sa uz daju robit vecsie kuzla. A to uz ani nepisem o tom ake velke otvory maju pevne svetelne objektivy ­(napr. 50­/1.4 ma otvor temer 35mm­).

Je tu ale jeden cisto technicky aspekt ktory hra v prospech velkych cipov. Sirokouhly objektiv, ktory by mal velky vstupny otvor, a dokazal by svetlo sustredit na malinky cip, by sice teoreticky dokazal ­(vdaka tomu sustredeniu svetla­) urobit uzasne fotky aj vo velmi slabom svetle, a tak isto by s tymto malym cipom dokazal urobit uzasne malu hlbu ostrosti, ale bol by pravdepodobne konstrukcne velmi zlozity, sosovky by museli byt hooodne tlste, co by v praxi zvysovalo riziko optickych vad. Preto sa kratkoohniskove objektivy s velkymi otvormi zvyknu robit iba na velke cipy. A to nepriamo vedie k dosledku, ze v praxi je mozne na velkych cipoch urobit kvalitnejsie fotky.

Na druhej strane su tu ale oblasti, kde tento technologicky aspekt nehraje rolu a ovela dolezitejsie su ine faktory, napriklad celkova velkost objektivu ­(dlhoohniskove objektivy­) alebo hlbka ostrosti ­(fotenie makra­). Ak chceme udrzat dlhe objektivy v rozumnej velkosti ­(a hmotnosti­), musime obmedzit ich rozmery a tym aj velkost vstupneho otvoru. Pri ­(neskladanom­) makre je situcia velmi podobna ­- len tu nie sme obmedzeni velkostou otvoru kvoli celkovej velkosti a vahe optiky, ale snazime sa o co najmensi otvori kvoli dostatocnej hlbke ostrosti. Napriklad taky Tamron 16­-300­/3.5­-6.3 ma na dlhom konci ­(s Canon APS­-C 480mm ekv.­) velkost vstupneho otvoru 47mm. Kompakt Sony RX10 III vyzoomovany na 480mm ma velkost vstupneho otvoru cca 45mm. Vdaka temer rovnakej velkosti vstupneho otvoru ziskame aj temer rovnaku hlbku ostrosti. Je sice pravda, ze ohladom kvality fotiek pri nedostatku svetla ma sancu APS­-C snimac vdaka nizsiemu sumu dat cistejsie fotky, avsak kvoli horsej svetelnosti ­(F6.3 voci F4 na Sony­) bude musiet pouzit dva a pol krat vyssie ISO, vdaka comu budu fotky z oboch pristrojov cca rovnako zasumene ­- takze aj kvalita fotiek z hladiska sumu a detailov bude velmi podobna ­(pri rovnakom pocte megapixelov na oboch cipoch­). Preto v oblasti makra a dlhych ohnisk si dovolim tvrdit, ze vecsi snimac sam o sebe neznamena automaticky lepsiu kvalitu.

Veľmi pekne napísané. Ja len z Tvojho príspevku vyzdvihnem, že principiálna výhoda veľkého snímača spočíva iba v tom, že pre ekvivalentný výsledok pre neho stačí menej svetelný objektív. A svetelné objektívy sú konštrukčne náročnejšie bez ohľadu na formát.

Existuje ešte jeden rozdiel, a to ten, že väčšie snímače dokážu zvyčajne pozbierať viac svetla predtým, než sa saturujú. To dáva lepšiu kvalitu na základnej citlivosti ­(šum a dynamický rozsah­).

Já nikde nepíšu o množství světla. Ale o informacích, které je snímač schopen zachytit. A to je zásadní rozdíl, byť spolu množství světla a informací souvisí.
O co jde ­- jeden snímač má poměr signál­/šum ­(S­/N­) vyšší než druhý. Dále ­- jeden snímač zachytí více EV než druhý. Dále ­- barevná hloubka, tonalita. A to podle ISO. A o to se tady hraje. Lepší hodnoty ­- snímač umí zachytit více informací z daného množství světla. Takže jsem měl na mysli, kolik se ze stejného množství světla ­- zachycených fotonů vytáhne prostřednictvím snímače.
Množství světla je dáno clonou skla a určením skla ­- zda má pokrýt středoformát, FF, APS­-C...
Výhoda menších snímačů mohla být, že jejich skla mají větší světelnost. Bohužel není, a to ani díky ceně. Na Canon FF koupím 50 mm 1.8 za 2000 Kč v bazaru nebo 3000 Kč nové. 1.4 50mm za 7000 Kč.

50mm patri medzi tie kratsie objektivy, a v mojom prispevku uznavam ze tu nie je problem s vecsim snimacom dosiahnut kvalitnejsi obraz, na tom sa predsa zhodneme.

Vezmime si ale napriklad nejake dlhsie objektivy. Na mojom kompakte mam 25­-600­/F2.8 a jeho momentalna cena ­(podla heureky­) je cca 300 eur. Za kolko sa da kupit podobny objektiv ­(alebo sada pokryvajuca dany rozsah­) ? Namatkovo som pozrel v heureke nejake skla konciace na 600mm a ich ceny zacinaju niekde od tisicky ­(Tamron 150­-600 za 949 eur­). A to uz ani nepisem, ze maju na konci hodne mizernu svetelnost ­(F6.3­). Kolko by stal nejaky X­-600 mm F2.8 objektiv na FF ? ­(A kolko by vazil ?­)

Dalej: EV, farebna hlbka, tonalita ... ale co to konkretne znamena ? Znamena to iba to, ze dany snimac je schopny na danom ISO poskytnut kvalitnejsi a dopadajucemu svetlu vernejsi signal, menej skresleny nechcenymi vplyvmi, hlavne sumom. A plne suhlasim s tym, ze vecsi snimac poskytne kvalitnejsi signal ako mensi snimac na tom istom ISO.

Lenze moja uvaha sa tykala aj pripadu, ked ­(vratim sa k vyssie uvedenemu prikladu­) mam na kompakte F2.8 a na APS­-C alebo FF musim mat kvoli zachovaniu rozumnej velkosti ­(a povedzme ze aj ceny­) az F6.3. Co znamena, ze na vecsom cipe musim pouzit az 5­-krat vyssie ISO. A pri 5­-krat vyssom ISO ten vecsi snimac uz vobec nemusi vediet zachytit viac informacii zo svetla a tym padom farebna hlbka, tonalita, EV uz zdaleka nie su take dobre.

Proto jsem uvedl v několika příspěvcích řadu SONY RX 10 ­(i, ii, iii­) jako další alternativu v dané cenové relaci, pokud nejsou velké požadavky na video a není požadavek na vysoké ISO. A navíc RX 10 jsou odolné, mají opravdu skvělou optiku.

V principe mas pravdu, ale netreba zabudat na jeden dolezity faktor ­- difrakciu. Vacsi cip s rovnakym poctom pixelov ako mensi bude mat velkost pixelu vacsiu a vplyv difrakcie bude mensi, teda dostaneme viac detailov ­(za predpokladu ze pouzivame objektivy s priblizne rovnakou velkostou vstupneho otvoru a teda priblizne rovnakou mierou difrakcie­).

Přesně tak. A pokud vím ­- difrakce je prostě na všech sklech.

Difrakcia závisí čisto na veľkosti vstupného otvoru objektívu ­(pre daný uhol záberu­) a je teda nezávislá na veľkosti senzoru.

U m4­/3 je maximální rozumná clona asi tak 12, u APS­-C tak 16 a u FF si můžete dovolit klidně 22. Takže to evidentně na velikosti snímače taky závisí.

No, v tomto pripade ma napriklad f­/8 na m43 rovnaku velkost difrakcie ako f­/16 na FF ­(lebo je tam rovnaky vstupny otvor­). Pokial ma ale FF a m43 rovnaky pocet pixelov tak rovnaka velkost difrakcie viac ovplyvni senzor s mensou velkostou pixelu, teda m43.

Ano, difrakcia zavisi od velkosti vstupneho otvoru ­(presne tak som to tam napisal­) ale jej vplyv zavisi na velkosti pixelu ­- pri mensom senzore rovnako velka difrakcia zasiahne viac pixelov a teda viac ovplyvnuje jemne detaily ­(za predpokladu, ze velky aj maly senzor maju rovnaky pocet pixelov­).

Ano, to je pravda, lenze pri rovnakom uhle zaberu a rovnako velkom vstupnom otvore ma objektiv pre mensi cip podstatne lepsiu svetelnost, a tym padom aj absolutna velkost difrakcie ­(velkost difrakcneho kruzku­) je mensia, takze celkovy vplyv difrakcie na kvalitu fotky ­(pri rovnakom rozliseni oboch senzorov­) je rovnaky. Takze stale plati to co napisal kolyy ­- difrakcia priamo zavisi iba od uhla zaberu a velkosti vstupneho otvoru ­(a ja este dodam ze od rozlisenia snimaca­) a je uplne nezavisla od samotnej absolutnej velkosti snimaca.

Ale zase na druhej strane ­(o5 zopakujem co som pisal vyssie­) ­- bezne nie dlhoohniskove objektivy k velkym snimacom maju obvykle vecsie vstupne otvory, preto u nich difrakcia ­(na tej istej hodnote clony­) postihuje fotky menej. Ale znovu opakujem, nie je to priamo dane velkostou senzora, ale iba velkostou vstupneho otvoru.

Na druhej strane, pri dlhych ohniskach ­(a pri makre s poziadavkou velkej hlbky ostrosti­), ked su vstupne otvory pre velke aj male cipy rovnake ­(alebo velmi podobne­), je rovnaky ­(podobny­) aj ucinok difrakcie. Napriklad chcem vyfotit nejake makro na FF + makroobjektiv, ktory kvoli hlbke ostrosti potrebujem zaclonit F30. Fotka uz bude do urcitej miery postihnuta difrakciou. Ak budem chciet toto iste makro vyfotit pomocou kompaktu so snimacom 1­/2.3­" a takym istym rozlisenim, bude mi stacit pre danu hlbku ostrosti zaclonit na F5 a fotka bude postihnuta takou istou difrakciou. Cize je jedno aky velky snimac mam, ak chcem mat dany uhol zaberu ­(ekvivalentne ohnisko­) a pozadovanu hlbku ostrosti, budem mat aj rovnaku difrakciu.

Ja doplním ­- fyzická veľkosť difrakčného disku je závislá nielen od veľkosti vstupného otvoru, ale aj od ohniskovej vzdialenosti. Je teda priamo daná clonovým číslom. Inak povedané, pri 50mm f­/16 je priemer disku rovnaký ako pri 500mm f­/16 a dvakrát väčší ako u 50mm f­/8. Implikácie pre použitie rôznych formátov sú priamočiare.

Aby bolo zrejmé, väčší senzor nemá nijakú výhodu, čo sa týka difrakcie, pri použití objektívu s rovnako veľkým vstupným otvorom.

Výborný příspěvek. Musím jednoznačně souhlasit, že na posouzení kvality výstupu lze jako univerzální hodnotu použít velikost clonového otvoru ­(tedy kolik světla pustí objektiv­). S určitými výjimkami, ale je to tak.

Mam G7, táta má 10 let starej Full Frame, hádejte co fotí líp? Ano, správně, ten full frame. ;­-­) Ale záleží na tom co chce člověk fotit, m4­/3 nebude nikdy na iso 6400 fotit tak jako FF, ale zase já preveruju spíš vyšší hloubku ostrosti a menší rozměry, celkově vzato je pro mě m4­/3 vhodnější formát.

Proč?
Když tedy jmenujete full frame a zároveň Sony RX10 III, nemůže Vám vadit ani větší hloubka ostrosti GH5 kvůli menšímu snímači, protože Sony RX10 III má snímač ještě menší, ani menší rozlišení, protože RX10 III má rozlišení plus mínus stejné a ani slabší výkon GH5 ve vysokých citlivostech, neboť RX10 III je na tom v tomto ohledu ještě mnohem hůře.

No a jinak já v recenzi GH5 vidím perfektní ostré fotografie plné detailů, které byly pořízené za běžných podmínek a na základní citlivost.

Choakinek, naprostý súhlas, pekne vystihnuté, ja ešte dodám, že Sony RX10 III má určite vynikajúci objektív a celkovo je to krásny foto­-video prístroj, lenže má zabudovaný objektív na širokom konci svetelnosť F2.4 , ak na GH5 nasadím svetelné sklo, fotky i video budú v inom časopriestore.

Protože stejně jako občas p. Šurkala, jde o peníze a posuzuje se, kolik muziky za kolik peněz. A zde tvrdím, že pokud by někdo bral GH5 jen na focení, jde nesmyslně drahý foťák.
Focení ­- jsou různé priority. Proto pro někoho může být důležitý snímač. Snímač FF má daleko lepší vlastnosti. Canon 6D a dražší D750 od Nikonu ­- tam mohu kouzlit s ISO, apod. v hodnotách, o kterých se GH5 nezdá.
Anebo chci univerzál, kde na vyšší ISO nejedu ­- tam zase SONY RX 10 i, ii, iii odvedou za stejné nebo nižší peníze více práce díky perfektnímu sklu.

GH5 má smysl jen tehdy, pokud mám velké nároky na video. Tehdy koupě za ty peníze má své opodstatnění.

Jasné, pokiaľ máš na mysli fotenie krajiniek, tak drahý a veľký M43 nemá veľký význam. Pokiaľ chceš fotiť pohyb za slabého svetla, tak je to podobné. Lenže fotenie má mnoho rôznych žánrov. Je tu preto niekoľko ďalších scenárov, kde M43 význam má:

- fotenie na veľkú vzdialenosť ­(zvieratá, vtáky­). FF tu prehráva na plnej čiare a skutočnou konkurenciou sú pokročilé APS­-C foťáky ­(D500, 7D II, X­-T2, A6500­). Boj je potom podstatne vyrovnanejší a M43 má silné tromfy v podobe výborných a pritom kompaktných objektívov ­(PL 100­-400, O 300­/4, O 70­-300, P 100­-300­). Kompakty sa zatiaľ nechytajú kvôli výbave, flexibilite objektívu ani autofokusu.
- fotenie statických scén z ruky za slabšieho svetla ­- tu má M43 unikátnu výhodu v stabilizovanom senzore, takže v spojení so svetelným pevným sklom porazí APS­-C aj FF, pričom nepotrebuje tak výrazne obetovať hĺbku ostrosti.
- makro ­- M43 má vysokú pixelovú hustotu a pritom široký výber makro objektívov
- astro ­- opäť vysoká pixelová hustota, efektívny senzor a vymeniteľné objektívy ­(takže sa dá nasadiť teleskop­)
- fotenie na cestách s ľahkou výbavou ­- aj väčšie telo môže v spojení s ľahkými objektívmi vytvoriť kompaktnejší systém

Samozrejme, dá sa argumentovať, že GH5 tu ťahá za kratší koniec oproti konkurentom z vlastnej stajne, najmä E­-M1 II a G80. GH5 je naozaj veľký model, zrejme kvôli odvodu tepla pri videu. Ale aj tak to nie je extrém, takže pre niekoho môžu prevážiť aj ďalšie vlastnosti, napohľad relatívne nepodstatné ­(držanie, ergonómia a pod.­). Že je GH5 nezmyselný prístroj iba na fotenie mi preto príde ako veľmi zjednodušený pohľad. Pre mňa osobne to tak je, lebo hľadám menšie telo, ale určite by som z toho nerobil všeobecný záver.

Pokud se bavíme o nákladech dejme tomu 60 000 Kč, tak:
- velká vzdálenost ­- jak na APS­-C tak na FF se už dají sehnat slušná dlouhá skla a GH5 není lepší, protože jak APS­-C tak FF mohou použít větší ISO a kratší čas;
- statické scény za slabšího světla ­- FF může jít na trojnásobné ISO při stejném šumu, APS­-C na cca 160 % ISO GH5, jsou skla s 1.4, 1.8 clonou;
opět GH5 prohrává,
- makro ­- Canon­/Nikon má daleko, daleko širší výběr skel včetně bazarových, navíc možnost mezikroužků,
- astro ­- tak tady se GH5 nechytá na FF ani omylem ­- opět u FF možnost násobně vyššího ISO, APS­-C si může dovolit také více skel a redukcí je na Canon­/Nikon nepřeberně,
- velikost ­- může být relativní výhoda, i když tělo není žádný dorobek, ale skla asi budou menší. I když já vezmu EOS 80D nebo 70D bez gripu s pancake, jde o celkem velmi malý komplet, menší než GH5 se sklem.

Dík za odpoveď, upozorním na dve veci:
- väčší snímač umožní menej šumu na rovnakej citlivosti, ale vždy je to na úkor hĺbky ostrosti, ak uvažujeme rovnaký čas a rovnaké clonové číslo. Alternatívne umožní kratší čas a rovnaký šum, ale opäť na úkor HO. A niekedy je limitom práve HO, potom väčší senzor neposkytuje nijakú výhodu.
- ak nie je potrebný rýchly autofokus, prípadne stačí manuálne ostrenie, tak je na M43 možné nasadiť akýkoľvek zrkadlovkový objektív. Buď cez jednoduchý adaptér ­(a menší senzor funguje ako telekonvertor­) alebo cez speedbooster, ktorý koncentruje svetlo na menšiu plochu a zvyšuje tak svetelnosť objektívu, čím sa zmaže výhoda väčšieho senzoru.

K jednotlivým prípadom:
- veľká vzdialenosť ­- mám na mysli prípad, keď je potrebný čo najväčší dosah. Z väčšieho senzoru sa potom musí viac rezať a celá výhoda je preč. Takže napríklad GH5+PL 100­-400mm je veľmi schopná a pritom kompaktná kombinácia, ktorú nie je jednoduché s väčším senzorom za podobnú cenu nahradiť.
- statické scény z ruky ­- zabúdaš na stabilizáciu, ktorá umožní cca 10x dlhší čas. K tomu prirátaj, že na väčšom senzore môže byť limitom pre použitie svetelného objektívu HO. Vo finále je možné fotiť s M43 z ruky scény, pri ktorých je na iných systémoch nutný statív.
- makro ­- širší výber skiel áno, ale tie sa dajú použiť aj na M43. A k tomu 4 natívne s ekvivalentným zväčšením cez 2:1. Moja pointa je, že pri makre sa typický cloní na hranu difrakcie, takže väčší senzor nemá nijakú výhodu, naopak vyhráva pixelová hustota.
- astro ­- znova, všetký sklá sa dajú použiť na M43 a k tomu opäť lepšia pixelová hustota. Ale mal by som upresniť ­- mal som namysli fotenie s veľkým zväčšením, nie širokouhlé zábery oblohy, tam má veľký senzor iste výhodu ­(aj keď výrazne závisí aj na šume pri dlhých expozíciách, ktorý nemusí vždy zodpovedať ploche­).

Já jsem koupil na Canon Sigmu 120­-400 mm za 10, samozřejmě se stabilizací. Pevné L objektivy na Canon 300 a 400 jsou bazarové do 30.
Pravdou je malá hloubka ostrosti u velkých senzorů, ovšem to je někdy velká výhoda, někdy nevýhoda. Na makra jsou prostě speciální objektivy a není jich málo.
Já z ruky fotím s APS­-C noční fotky ve městech. 70D 4 x rychle cvakne při ISO 12800, spojí a vytvoří výsledek. Vysoké ISO dává prostě při focení z ruky obrovské výhody.
U astro ­- sám hodně fotím astro, se širokými i dlouhými skly ­- vždy je výhoda ISO. Protože zkracuje čas. Hvězdy se hýbou. Montáž neumí dlouho sledovat hvězdu, je nutné čas omezovat. Vyšší ISO je zásadní výhoda. Zrovna nedávno jsem porovnával fotky ρ Oph přes APS­-C a FF. FF samozřejmě byl lepší a to ne o málo. Lepší barvy, tonalita. Mohl na 2x vyšší ISO a stále měl lepší obraz než APS­-C. Oproti 4­/3 by rozdíl byl ještě větší.

2,5kg vs 1,7kg a stále nemáš ten dosah. Tá kombinácia je porovnateľná skôr s Panasonicom 100­-300mm, a to sa potom bavíme o polovičnej váhe. Rozdiel vo veľkosti je značný:

http:­/­/camerasize.com­/compact­/#698.629,698.505,469.237,ha,t

Bazarové ceny by som do toho neťahal.

Nočné fotky ­- skladať môžeš Ty, skladať môžem ja, skladať môže každý. To nie je odpoveď a nevýhody pri fotení z ruky sú zrejmé. Rozdiel je v tom, že Ty máš ISO12800 a ja mám ISO1200, pretože si môžem dovoliť 10x dlhší čas. Výsledok neporovnateľný.

Inak trochu sa čudujem, operuješ výhodami vysokého ISO a súčasne spomínaš 70D. Ten má totiž výhodu voči GH5 vskutku mizivú, niekde okolo 1­/3EV, ak vôbec. Veľkosť foťákov rovnaká, ale GH5 má k tomu stabilizovaný senzor. Tak neviem či toto je práve presvedčivá ukážka nezmyselnosti M43.

Podle dxo gh5 vs 70D je u SNR 70D o 0,5 EV lepší. 70D je už zastaralá.
Uvedenou 400 mám i pro FF, proto je velká. Nicméně skla jen pro APS­-C jsou podstatně menší. Např EF­-S 55­-250 STM ­(s krokovým motorkem pro video­). Nemá sice 300 mm ale je tak malý, že si ho člověk splete se seťákem.
Bazarové ceny jsou relevantní, protože na trhu je k dispozici obrovské množství skel pro Canon­/Nikon, a to i od Sigmy, tamronu, tokiny, samyangu...ba i Zeissu.
K nočním fotkám ­- objektivy mají standardně stabilizaci 2 ­- 3 EV, vyjímečně i více. Takže udržení v desetinách sec se dá, pokud se nevyužije spec funkce na noční fotky.
Pro astro je podstatné podobně jako pro sport, při jakém ISO jsou přijatelný šum, barvy a DR. A ten je vždy u APS­-C vyšší ­(FF samozřejmě ještě výše­).
Já nepíšu nic o nesmyslnosti 4­/3. Ale od začátku píšu, že jde o cenu. A za tu cenu kupovat GH5 jako foťák je nesmysl, protože za podstatně nižší cenu APS­-C nebo za stejnou FF udělají více muziky na poli fotografie.
GH5 za tu cenu má smysl, pokud má někdo opravdu vysoké požadavky na video. Tam naopak poskytuje to, co dražší konkurence.

Mal som na mysli fotenie s pevnými sklami, ktoré typicky stabilizované nie sú. Ak chceš porovnávať so zoomom, tak to môžem preformulovať ­- stabilizovaný senzor Ti dá veľkú výhodu možnosti použitia svetelného pevného skla pri dlhých expozíciách z ruky.

Moja pointa bola, že sú okolnosti, pri ktorých Ti APS­-C ani FF neurobia viac ­"muziky na poli fotografie­", a to kvôli určitým špecifikám ­(pixelová hustota, stabilizovaný senzor, limitácia hĺbkou ostrosti­). Ale nemá cenu to ďalej rozpitvávať.

No, ono Panasonic razi strategiu hybridnych pristrojov, ktore su velmi solidnymi fotoaparatmi a zaroven velmi solidnymi kamerami. Rozhodne nie je namieste porovnavat ho s kompaktom RX10, pretoze m43 senzor je o hodne vacsi a zaroven moznost dat si sklo podla potrieb je nenahraditelna ci uz vo fotografii alebo videografii. Mne osobne sa tato cesta paci, pretoze so sebou mam jeden pristroj a podla potreby bud fotim alebo tocim a viem, ze vysledok bude vzdy vynikajuci. GH je od druhej iteracie videolegendou, detaily, ktore priniesla GH3 a rozlisenie GH4 boli v triede malou revoluciou a som si isty, ze piata iteracia bude nemenej uspesna. V podstate je to Oly E­-M1 II na steroidoch, spracovanie GH rady je v poslednych generaciach na profesionalnej urovni a znesu naozaj krute zaobchadzanie ­(pri zaklopenych displejoch :­), takze povedal by som, za slusne peniaze naozaj vela muziky pre toho, kto to dokaze vyuzit.

Záleží na celkovém limitu ceny a preferencích. RX10 i­/ii­/iii je na místě, protože se může stát, že někdo nemá tak velké nároky na ISO a preferuje vynikající optiku. A naopak ­- někomu nemusí vyhovovat omezení v ISO u GH5 a půjde do APS­-C nebo FF.

To už je stará známá věc, že Milan jako jediný na celém českém internetu velmi obstojně napodobuje úroveň recenzí fotoaparátů ze zahraničních webů. Ostatní jsou jen buď k pláči nebo k smíchu :­-­).

Fazove ostreni ma celou radu jinych nevyhod ­(zvlast pro video­) ­- takze ja fandim vice rozvoji kontrastnimu AF nez fazovemu a DFD u GH5 je uplne neco jineho nez DFD u G7.

A používáte to, nebo jen tak soudíte? Protože já používám Panasoniky od prvního GH i GH­-5 jsem měl na měsíc zapůjčenou, měl jsem ji ssebou v Anglii na leteckém dnu ­(točím letadla­) a říkám vám na základě ZKUŠENOSTÍ, že AF v těchto situacích stojí úplně stejně za prd jako u G7. AF u ­"Nexů­" od a6000 je úplně někde jinde, bohužel ty mají zase jiné problémy ­(přehřívání, výdrž, nabídka funkcí­).

To pouzivam ­- netocim sice letadla ale standardni sceny a AF u GH5 je pri 4K videu asi tak 4x rychlejsi nez u G7. Ne ze bych to meril, subjektivne je to zcela neco jineho. Btw AF ve videu pouzivam asi tak v 10% pripadu a citlivost AF mam u GH5 nastavenou na nejmin.

Nejde mi ani tak o rychlost, ale o schopnost udržet zaostření. Nemám tu videa z GH5 ­(brzy budou­), ale když sem dám starší a už zde linkované videa na G7, Tak GH5 dělá to samé. Jindy, jinde, ale v podstatě je to to samé:
http:­/­/1url.cz­/wt4oF
http:­/­/1url.cz­/ft4oa
http:­/­/1url.cz­/St4o3

Toto zdaleka nejsou letadla, ale náročnost na ostření je minimálně stejná ­- a6000 se Sigmou Art, mám i podobný test s GH3 ­(ten mohu v případě zájmu taky střihnout a publikovat­), ten lítá dopředu dozadu, naprosto bezradně. V obou případech ostření na střed. Tomu, jak tyto situace řeší a6000 a a7 se prostě Panasonic ani neblíží. ALe jak jsem psal, Soňáci mají zase jiné nášlapné miny...
http:­/­/1url.cz­/Wto26

tak tak ­- panasonic a videa letadel­/ptactva­/atd = epic fail
na videích jsou sice pomalý bombardéry, ale i tak se pohybují rychlostí 30­-45m­/s ­(btw ­- to první je pls B­-29? nejde moc poznat ­- protože rozostřeno :D­)
ono je to vlastně jedno, snad pokud to není batole v prostoru 5x2m, tak rozostřuje pořád ­- a dokonce i u pomaloučkýho švenku statický krajiny

přitom fotky letadel docela zvládá, většina z nich dostatečně zaostřená ­(i když někdy taky trvá věčnost, než se chytí ­- a letadlo­/kachna­/volavka překvapivě fuč­)
celkově by u panáka pomohlo omezení zaostřování mezi nějaký vzdálenosti ­- speciálně i pro makro, protože tam mě někdy ostření na malou věc těsně u objektivu na pozadí 2m daleko taky může vytočit ­(když nemůžu přepnout na manuál, z nejrůznějších důvodů­)

upřímně, hledáček mi na pohotovější manuální ostření nestačí, na to bych potřeboval aspoň 10­-12­" 4k displej ­(co má 1k+ nitů, ať je na něm venku něco vidět­) .... njn holt nejsem dobrej a fušuju do řemesla těm, co to umí bez toho

Je tam jedna finta, myslím, že by to výrazne zlepšilo točenie aeroplánov. Jedná sa o režim pohyblivý bod bez fixácie bodu, čiže AF kontinuálne zaostruje na stredovú oblasť.

Nevím nakolik je oly specializovaný na video, protože pokud člověk oželí tohle, tak G80­/GX80 jsou určitě foťáky s lepším poměrem cena­/výkon a pak ten Oly vypadá předražený i proti GX8. A u obou značek tady člověk platí za to, že má top modely a ne za přidanou hodnotu ­- za půlku ceny mají foťáky stále 90% funkcí. A nakonec na co 6K video, když 4K je overkill.

Je to inak, GH5 má kopu funkcií o ktorých G80­/GX80 ani len netušia. GH5 je zameraný na najnáročnejších amatérov až profesionálov. Prístroj je ojedinelý a výnimočný záznamom 4K­/60p, 4K­/10bit, má celú plejádu zázn. formátov, synchroscan­/antiblik­/, možnosti variabil.framerate, slowmotion, zálohovanie a množstvo iného.

Takže exceluje ve videu a ve videu nemá ve své cenové třídě konkurenci. Jak jsem psal ­- kdo chce dobrou kameru s foťákem ­- GH5.

No tak svojim spôsobom máš pravdu, ale v tvojom prvom príspevku to vyznelo dosť nešťastne a ľudia ti dávajú mínusky. Totiž, je kopec dobrých fotografov, ktorí preferujú M4­/3 a GH5 patrí k špičke.

Fotoaparat neni nic jineho nez jednoducha videokamera s omezenou snimkovou frekvenci.
Pokud je tedy pristroj hybridni, tak cim lepsi je videokamerou, tim lepsim je fotoaparatem.
Ja to vnimam tak, ze GH5 ukazuje, jak se svet fotografie a videa prolina do sebe a navzajem se ovlivnuje a meni.
Takze uz dneska muzu snimat v 6K ­(18megapixelu­) rychlosti 30fps a to jeste driv nez stihnu zmacknout spoust. Nebo si HO na snimku vymyslim az pozdeji.
Mam jeden zaznam a teprve pak se rozhodnu, jestli z toho budou fotky nebo video nebo oboji, atd.
V tom vidim budoucnost, ze pristroje co prijdou po GH5 budou zaznamenavat obrovske mnozstvi dat obrovskou snimkovou frekvenci a nejaky big data algoritmus mi pomuze vybrat ty optimalni snimky, ktere uz pak jen postprodukcne upravim. Jasne, ze toto se konzervativni casti obce nemusi libit, ale podivejte se na skutecny svet, tomu vladnou multimedia.

Jo a ne.
Neplatí podle mě úplně jednoduše, že lepší kamera je lepším foťákem. Pak bych mohl napsat, že lepší foťák musí být lepší kamerou. A to neplatí.
Kamera a foťák mají trochu odlišné požadavky na firmware, apod. Kamera nemusí tak bleskurychle ostřit, jako foťák pro sport a wildlife. Atd., atd.
Navíc co je lepší foťák? Středoformát, FF? Prostě do jedné krabičky za přijatelné peníze nikdy nejde dostat úplně vše. Vždy je něco kompromis. A o tom je vlastně diskuze. Kdo jaký kompromis akceptuje.